Jsou čeští žáci kreativní?

Česká školní inspekce ve své zprávě přinesla přehled nejdůležitějších zjištění ohledně tvůrčího myšlení patnáctiletých žáků, které bylo předmětem mezinárodního šetření PISA 2022.

Tato inovativní oblast byla na mezinárodní úrovni sledována vůbec poprvé a výsledky prezentované v této zprávě doplňují zjištění z tradičních oblastí matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti.

V šetření PISA je tvůrčí myšlení nahlíženo jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století, kterou je potřeba u mladých lidí rozvíjet z několika důvodů: pomáhá lépe se adaptovat na změny v rychle se měnící společnosti, umožňuje žákům objevovat a naplňovat jejich potenciál, podporuje učení i řešení problémů v každodenním životě.

Speciálně vyvinutý test obsahoval testové úlohy s otevřeným formátem, které vyžadovaly od žáků vytvoření vlastní odpovědi a poskytovaly dostatečný prostor pro vyjádření jejich kreativity. Odpovědi žáků nebyly posuzovány pouze jako dobré nebo špatné, ale hodnotila se schopnost žáků uvažovat netradičně a navrhovat originální řešení.

Do programu pro mezinárodní hodnocení se spolu s Českou republikou zapojilo více než 60 zemí. „Rostoucí význam tzv. soft skills je jedním z faktorů, který významně proměňuje podobu současného vzdělávání a nutí nás zamýšlet se nad novými způsoby ověřování vzdělávacích výsledků žáků. Šetření tvůrčího myšlení se tak nepochybně může stát inspirací pro ověřování kompetencí žáků, které by s využitím tradičních metod testování nebylo možné,“ říká Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.

Čeští žáci dosáhli v testu tvůrčího myšlení průměrného výsledku 33 bodů (na škále v rozsahu 0–60 bodů) a jejich výsledek je shodný s průměrem zapojených zemí OECD. Žáci dvanácti zemí měli výsledky statisticky významně lepší než čeští žáci a žáci dalších sedmi zemí měli výsledky s českými žáky srovnatelné.

K nejúspěšnějším zemím v oblasti tvůrčího myšlení patří Singapur s průměrným skóre 41 bodů, Korejská republika a Kanada a dále Austrálie, Nový Zéland, Estonsko, Finsko a Dánsko.

Průměrně v zemích OECD dosáhlo 78 % žáků minimálně třetí, tzv. základní dovednostní úrovně, na níž jsou žáci schopni předkládat vhodné nápady a přicházet s postupy řešení pro jednoduché až středně obtížné problémy. V České republice dosáhlo základní úrovně v tvůrčím myšlení přibližně 80 % žáků. Zatímco mezi žáky gymnázií to bylo okolo 98 %, v případě žáků nematuritních oborů středních škol se jednalo pouze o 49 % žáků.

Podíl žáků s výbornými výsledky, kteří dokážou vytvořit, posoudit a vylepšit kreativní návrhy v různých složitých problémových situacích, včetně abstraktních, byl v průměru v zemích OECD 27 %. V České republice dosáhlo výborných výsledků 25 % žáků.

Čeští žáci byli výrazně úspěšnější při řešení úloh, ve kterých měli předkládat kreativní náměty s prvky originality, a naopak nejhůře si vedli při posuzování a vylepšování návrhů s cílem dosáhnout lepšího řešení nebo výsledku. Z hlediska kontextu řešených úloh si čeští žáci lépe poradili s úlohami zaměřenými na písemný projev. Naopak podprůměrná byla jejich schopnost zvládnout úlohy obsahující řešení vědeckých problémů.

V České republice se výsledky chlapců a dívek lišily o tři body ve prospěch dívek. Zatímco 84 % českých dívek dosáhlo minimálně třetí, tedy základní dovednostní úrovně, mezi chlapci to bylo jen 75 %. Mezi velmi úspěšné žáky se zařadilo přibližně 30 % českých dívek a 21 % chlapců.

Socioekonomicky znevýhodnění žáci dosáhli v průměru o 9,5 bodu horšího výsledku než žáci socioekonomicky zvýhodnění. V České republice byl tento rozdíl nadprůměrný s hodnotou 10,9 bodu.

Čeští žáci prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry v kreativitě ze všech zúčastněných zemí OECD a EU. Deklarovali rovněž podprůměrnou a jednu z nejnižších otevřeností vůči kreativitě.

Také v dalších ukazatelích souvisejících s kreativitou žáků, kterými jsou index zvídavosti a index houževnatosti, dosáhli čeští žáci výrazně podprůměrných výsledků a umístili se mezi zeměmi s nejnižšími hodnotami těchto indexů ze všech sledovaných zemí OECD a EU.

Česká republika patří k zemím, v nichž pouze přibližně polovina žáků je svými učiteli vybízena, aby přicházeli s originálními odpověďmi, nebo jim jejich učitelé dávají časový prostor pro kreativní řešení úkolů. V mezinárodním srovnání jsou tyto podíly výrazně podprůměrné.

Ilustrační foto: Photo by Colin Czerwinski on Unsplash