Logopedické náměty-pohádky
Autor příspěvku: Mgr. Kateřina Bláhová
Milé paní ředitelky, paní učitelky,
v dnešním vydání námětů pro vás a rodiče se budeme věnovat pohádkám. Záměrně vybírám „klasické“ pohádky, protože Elsy a Sofie a všech Disney pohádek mají děti dost i tak.
Věřím, že pro vás jako profesionály to nebudou novinky, ale ze zkušenosti musím přiznat, že rodiče
s pohádkami v domácím prostředí následujícím způsobem pracují méně často než bychom si asi dovedli představit.
Bude následovat několik oblastí a způsobů, jak je možné pohádku využít pro rozvoj nejen řeči dítěte. V této oblasti se pravděpodobně jedná
o náměty pro individuální práci s dítětem, maximálně malou skupinku dětí, pro celou třídu by úkoly musely být pozměněny. Bylo by například možné u vyprávění pohádky dle obrázků děti střídat po jednotlivém obrázku, rozvíjela by se navíc koncentrace pozornosti nebo by také vybouchla třída a děti by dělaly něco úplně jiného.
1) Pro nejmenší děti, které začínají mluvit, je dobré využít pohádky, které jsou velmi jednoduché, často se opakují slova nebo věty – jedná se například o pohádku O řepě, Boudo budko, ‚
O Koblížkovi. Pohádku O řepě mám i ve variantě „vystřihovánky“, kdy je možné začít i pasivní účastí dítěte, kdy bude pouze skládat dějovou posloupnost pohádky (rodič nebo komunikační partner vypráví, dítě postupně například doplňuje slova). To je určitě vhodné pro dítě, které má i velmi omezenou aktivní slovní zásobu, osobně ji beru jako „startovací“ pohádku. Vždy je také třeba se ujistit, že dítě pohádku zná, nelze před ně položit obrázky a očekávat vyprávění, s pohádkou (ale i jakýmkoliv úkolem je třeba dítě seznámit).
2) Jinou variantou, pro děti, kde je již aktivní slovní zásoba rozvinuta alespoň částečně, od toho se pak odvíjí výkon dítěte, je možné podpořit vyprávění pohádky předloženými obrázky, které pro dítě vytvoří kostru, o kterou se může pohodlně opřít. Zde je již možné vybrat jakoukoliv pohádku, kterou má dítě rádo. Dávala bych pozor na to, aby se při výkonu jednalo o vyprávění pohádky a ne o popis obrázků, na obrázcích samozřejmě není vše, jsou zahrnuty základní body. Pokud by se jednalo o dítě, kde máme narušeno více jazykových rovin nebo jsou některé roviny, zejména gramatika, narušeny významně, úplně postačí jakékoliv vyprávění, u kterého nebudeme klást důraz na gramatickou správnost. V takovém případě bude naším cílem rozvoj samostatného vyjadřování, slovní zásoby.
I u této varianty práce s pohádkou je možnost obrázky vystřihnout a použít nejdříve na poskládání dějové posloupnosti, záleží na vás.
Pokud již dítě v pohodě zvládá úkol s předloženými obrázky, můžeme zkusit variantu vyprávění nazpaměť.
3) Variantou práce s pohádkou, která se zaměřuje zejména na rozvoj jazykového citu, gramatiky, soustředění a pozornosti, je obrázkové čtení. Dítě čte společně s rodičem pohádku, kdy rodič čte klasický text a dítě do vět doplňuje slova dle obrázků, která musí ohnout do správného tvaru, aby zapadla do vět. Osobně u této aktivity oceňuji hlavně ten fakt, že je to chvilka, kterou rodič a dítě musí strávit naprosto nerušeně společnou aktivitou a stoprocentně se jí věnovat.
-Odkaz na celou řadu pohádek zde:
(vpravo dole jsou šipky na přeskakování mezi jednotlivými pohádkami)
http://www.sylvafrancova.com/Animacek_pohadky.php?jzk=0
Všechny výše zmíněné aktivity jsou skvělé pro rozvoj slovní zásoby, samostatného vyjadřování, gramatiky, fantazie, logického myšlení, soustředění, pozornosti, porozumění řeči, skvělý způsob, jak dítě a rodič tráví čas opravdu společně a užitečně. U každé aktivity si musíme uvědomit, co je naším cílem, jakou oblast chceme primárně rozvíjet a danou aktivitu případně variovat tím směrem. Pokud byste měli zájem o takové pozměnění aktivity k danému cíli, klidně dejte vědět, ráda vám pomůžu.
K čerpání pohádek lze využít publikaci od Markéty Mlčochové Povídám, povídám pohádku, případně lovte na webu.
Doufám, že budou pro vás nebo rodiče tyto náměty užitečné.
