Přihlášky na střední školy neodpovídají poptávce

Přihlášky k přijímacím zkouškám na střední školy jsou momentálně v plném proudu a tisíce žáků finišují s přípravami na den D. Přijímací řízení přináší každoročně otázky o správnosti nastaveného systému a jeho dalším směřování. Minulý rok nebyl výjimkou, ba právě naopak. Novinové stránky i sociální sítě se plnily příběhy žáků, kteří žili celé týdny v nejistotě, jak jejich snažení dopadlo.

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání (ÚVRV) Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy přinesl výzkum mapující přijímací řízení 2022/2023 v Praze a Středočeském kraji. Výsledky, k nimž odborníci dospěli, vám ve zkrácené formě představujeme, celá závěrečná zpráva je k nahlédnutí zde.

Končí silné ročníky

Ze zprávy vyplývá, že loni o přijetí na střední školy usiloval velmi silný ročník, počet žáků končících základní školu se meziročně zvýšil o 12 %, přičemž ve Středočeském kraji to bylo ještě o tři procenta a v Praze dokonce o osm procent více. Na řadu tak mnoha případech přišlo taktizování, aby se uchazeči vyhnuli neúspěchu v prvním kole a nejistotě, zda budou vůbec na nějakou střední školu přijati. Zpráva ÚVRV tak upozorňuje, že podané přihlášky neodrážely pravý zájem dětí a jejich rodičů o jednotlivé typy středních škol.

Kraje tak mají k dispozici výzkumná data dokazující, že přihlášky nejsou přesným odrazem zájmu o střední školy, ale jejich skladba odráží také taktizování, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko neúspěchu.

Již dříve provedené průzkumy prokázaly, že česká společnost je silně orientovaná na dosažení co nejvyššího vzdělání. Tento trend potvrdil také průzkum z roku loňského. Vyplynulo z něj, že pouze 9 % rodičů v Praze a 11 % rodičů ve Středočeském kraji vidí jako ideální volbu pro své děti středoškolské studium bez maturity (dvouleté nebo tříleté učební obory). I mezi samotnými žáky výrazně dominuje zájem o získání maturity – podíl žáků 8. a 9. tříd, kteří dosažní maturitního vzdělání neplánují, je napříč kraji 15 %.

S tím ovšem nekoresponduje fakt, že v rámci středních škol zřizovaných krajem bylo v rámci prvního kola přijímacího řízení nabízeno v Praze 25 % a ve Středočeském kraji dokonce 42 % míst v nematuritních oborech. Do nich nakonec v září 2023 nastoupilo v Praze 22 % žáků a ve Středočeském kraji 37 %. Statistika vychází ze všech žáků, kteří nastoupili do prvních ročníků různých oborů (včetně škol soukromých, církevních či s jiným zřizovatelem než kraj).

Právě nedostatečné kapacity maturitních oborů vnímají autoři studie jako největší nesoulad mezi poptávkou žáků a nabídkou středních škol.

Plány na další vzdělání po základní škole se liší v závislosti na pohlaví a vzdělání rodičů. V rodinách, kde je alespoň jeden rodič vysokoškolák, plánuje maturitu 95 % žáků. Děti rodičů s nižším dosaženým vzděláním ji chtějí získat v 71 % případů. Zároveň o něco vyšší ambice složit maturitní zkoušku projevují dívky. Po maturitě si vysokoškolské studium plánuje 58 % žáků, vyšší je tento poměr v Praze než ve Středočeském kraji (64 %, respektive 51 %). Také o vysokoškolské studium projevují větší zájem dětí vzdělanějších rodičů a dívky.

Výzkumníci se dále dotazovali, jaký typ střední školy by si rodiče představovali jako ideální pro své děti. Nejvíce rodičů (40 %) se přiklonilo na stranu středních odborných škol s maturitou, ale vysoký zájem vzbudila také všeobecná gymnázia a lycea. Vyšší zájem o odborné vzdělání panuje mezi rodiči chlapců, všeobecné vzdělání naopak upřednostňují rodiče dívek.

Volili by jinak

Skutečnou poptávku zjišťoval výzkum pomocí hypotetické situace, že by bylo možné podat pět přihlášek místo dvou. Více než dvě pětiny by pak na první dvě místa zvolily alespoň jednu školu jinak než v reálně proběhlém řízení. Rodiče by i v tomto případě na prvním místě nejčastěji vybrali střední odborné školy, gymnázium by upřednostnilo 31 % Pražanů a 22 % Středočechů, lycea pak desetina rodičů. Alespoň jednu všeobecně zaměřenou školu uvedlo na prvních dvou místech 49 % rodičů z Prahy a 41 % ze středních Čech. Gymnázia a lycea přitom mezi krajem zřizovanými školami představují 23 % míst v Praze a 17 % ve Středočeském kraji.

Volba žáků do značné míry kopírovala jejich skutečné chování, což výzkumníci vysvětlují zejména omezenou mírou imaginace nad všemi konsekvencemi volby střední školy. Hlavní nesoulad panoval u nematuritních oborů, pro něž rodiče i žáci projevovali mnohem menší zájem, než odpovídá nabídce a počtu podaných přihlášek.

Zmiňované taktizování vede ke snižování ambic žáků a jejich rodičů. Z obav z případného neúspěchu raději volili „na jistotu“ především v případě druhé přihlášky – jiný typ školy nebo školu, která patří mezi méně žádané. Tato strategie navíc vedla k neočekávaným zvratům, kdy školy, kam bylo v předchozích letech přijetí snazší, zaznamenaly bezprecedentní poptávku.

Lepší nabídka v Praze

Na zkoumaném území je velkým tématem i možnost dojíždějí. Alespoň jednu přihlášku na střední školu v jiném kraji podalo 17 % žáků z Prahy, ale 41 % deváťáků ze Středočeského kraje. V okresech Praha-východ a Praha-západ je to dokonce 59 %. Tyto počty jsou výjimečné i v rámci celorepublikového srovnání. Pokud se rodiče z Prahy rozhodovali pro středočeskou střední školu, šlo často až o volbu v 2. kole, kdy v přijímacím řízení na pražské školy dítě neuspělo. Naopak Středočeši do Prahy míří zejména kvůli lepší dostupnosti a lepší nabídce škol.

Tisíce za doučování

Úspěch u přijímacích zkoušek je zpravidla podmíněn svědomitou přípravou. Přijetí do maturitních oborů (kromě uměleckých) je podmíněno jednotnými přijímacími zkouškami z českého jazyka a matematiky. Většina žáků (55 %) začala s přípravami v prvním pololetí posledního ročníku základní školy, necelá čtvrtina (23 %) pak ve druhém pololetí. Přibližně 40 % deváťáků se ve druhém pololetí věnovalo přípravám dva až tři dny v týdnu, dalších 43 % v Praze a 33 % ve Středočeském kraji se přípravou zabývalo (téměř) každý den.

Jen na znalosti ze základní školy spoléhal málokdo, většina volila placené doučování v některé formě. Na otázku ohledně finanční náročnosti bylo ochotno odpovídat méně rodičů než v případě jiných témat. V průměru rodiny deváťáků z Prahy vynaložily 14 400 korun, ty ve Středočeském kraji 8750 Kč. Podle slovních vyjádření rodičů si podmíněnost úspěšného složení přijímacích zkoušek finanční situací rodiny uvědomují jak ti s nižším sociálním statusem, tak ti, kdo si náročnou přípravu mohou dovolit.

Změny v letošním roce

Minulý rok znamenal pro mnoho dětí i rodičů velký stres ze samotného přijímacího řízení, nejistoty i případného druhého kola. Ve druhém kole děti nezřídka nastupovaly na obory, často i velmi daleko od domova, které neodpovídají jejich schopnostem ani prospěchu.

V letošním roce je připravena řada změn přijímacího řízení, mezi ty nejzásadnější patří rozšíření počtu přihlášek na tři, řazení škol dle priorit a také digitalizace celého procesu. To by mělo vést k transparentnějšímu procesu a zmírnění stresu všech zúčastněných.

Zásadní podle zprávy však bez ohledu na to zůstává úprava nabídky oborů, aby odpovídala skutečné poptávce rodičů i žáků.

Foto: Unsplash